Pro ty, kdo náhodou nevědí, co je Trpaslicon, tak je to festival britského humoru, sci-fi a fantasy, který měl i letos tři hlavní sekce: Red Dwarf, Sci-fi a Fantasy a Britcom (více o nich dále). Letošní téma bylo Pistolníci z Apokalypsy, já se účastnil počtvrté v řadě a podruhé i v roli přednášejícího (loni jsem měl možnost představit (byť americký) sitcom Scrubs). Jelikož díky předchozím trpáčům znám hodně z programu, stává se pro mě tahle akce spíš společenskou událostí, kdy mám možnost pokecat se známými lopušáky a nejen s nimi. Letos mě sice zklamala malá účast hádankářského komanda (jen já, ReneeS, Dr_Bilo s přítelkou), ale i tak to opět stálo za to.
Prakticky celý můj pátek se již nesl v duchu Trpasliconu. Musel jsem nakoupit nějakej proviant a pití a hlavně dodělat přednášku o seriálech, kterou jsem měl hned v pátek večer. Ačkoli jsem vstával brzo, tak přednášku jsem dopsal kolem pátý hodiny a ve čtvrt na šest dodělal poslední titulky k videím. Přijet nejpozději na sedmou, abych stihl zahájení, se mi sice nepodařilo, ale nakonec to nevadilo, protože orgové v tělocvičně čekali, než se sejde pořádný obecenstvo a teprve pak odstartovali celý festival. Řekli nám, kde jsou záchody, kde nejsou sprchy, jak splachovat kliky do záchodu a představili jednotlivé sekce. Po zahájení jsme se přesunuli do víru dění, což je chodba, kde byla tradičně umístěna prodejna triček, nealkoholická nálevna U Slečny Loly a dvě sekce. Všichni chtěli nakupovat, aby se na ně dostalo, a tak se slečny u triček musely hodně otáčet, rozhodně jsem jim v tu chvíli nezáviděl, sám jsem ještě nevěděl, jaké si koupím, ale přátelům jsem nakoupil. Po nákupu jsme se usadili na přednášce o Neilu Patricku Harrisovi a poté si poněkolikáté vychutnali Dr. Horrible’s Sing-Along Blog s NPH a Nathanem Fillionem. Ještě jsme na chvilku koukli na Brittas Empire, a na jedenáctou večerní jsme se přesunuli do tělocvičny, kde jsme s Kcharlem měli přednášku o seriálech. Svůj výstup nemůžu hodnotit, ale ačkoli mejch přeřeků bylo s postupující dobou víc a víc, tak jsem od několika lopušáků dostal pozitivní hodnocení, což moje ego jen potěšilo. Jelikož jsem se rozkecal, víc než jsem čekal, a ukázky ze seriálů byly delší, než by bylo zdrávo, tak se přednáška protáhla až do půl druhé, ale několik diváků vydrželo i tu nekřesťanskou hodinu a neodešlo. Poté jsme s hádankáři zalehli v tělocvičně, ale ještě do půl třetí jsme kecali, než jsme usnuli.
Plán na sobotu byl jasný: spát cca do jedenácti a pak si užít program. Vzhůru jsem byl už v osm, tak jsem šel na Ovečku Shauna, kde jsem i posnídal. Od jedenácti jsem se zašel mrknout na Spaced, které/ý jsem neznal, a i když mám rád Simona Pegga a režiséra Edgara Wrighta, tak tenhle seriál mě příliš neoslovil. Ze Spaced jsme se přesunuli včas do tělocvičny, abychom stihli finále v Mistrovství světa v zírání. Finále bylo plné napětí, útoků a tělocvična bouřila. Nakonec vyhrála Klaracroft, a dostala jako další medailisté věcné trpaslíkovské ceny i diplom s nezkomoleným nickem, což byl unikátJ. Po zírání následoval opět přesun do Britcomu na Čtyřicítku na krku s Hugh Laurem. Moje únava dostoupila vrcholu a já ve vydýchané místnosti usínal. Proto jsem si šel lehnout, abych se dal dohromady a probudil jsem se právě včas, abych stihl od tří besedu s herci z Divadla v Dlouhé. Byl to pro mě jeden z vrcholů Trpasliconu, herci byli vtipní a dvě hodiny s nimi utekly jako voda. Velký palec nahoru za tuto besedu! V pět hodin nastal čas na večeři. Program nám to dovoloval, a tak jsme zašli do blízké restaurace a viděli i první poločas zápasu Plzeň – Sparta. No, radši bych to neviděl. Po večeři a nákupu jsme dorazili akorát včas na vyhlášení masek, kterých bylo hodně a velmi mě mrzelo, že můj favorit Kolík AťSePicnu se do užší pětky nedostal. Do té se probojoval opilý Kriťák, vindaloo bestie, Kalimero, paní Dlaňová a Dibley Family. Všechny masky diváci ohodnotili potleskem a křikem a Rimmerův potleskoměr určit za vítěze Kritona. Můžeme s tím nesouhlasit, můžeme o tom diskutovat, vítěze už nikdo nezmění. Přesto si myslím, že měla vyhrát moje a Bilova favoritka paní Dlaňová. Po maskách zbyl přesně prostor pro nové díly Trpaslíka, tentokrát již v dabingu. A v devět hodin přišel vrchol, na který jsme všichni čekali – Dabéři Rimmera (Kamil Halbich), Listera (Martin Sobotka), Krytona (Zdeněk Dušek) a režisér českého znění Janoš Vaculík. Tahle (letos výjimečně střízlivá) skvadra vždycky pobaví, na zvídavé dotazy odpoví, někdy zazpívá, nebo zatancuje, peníze ukáže, na nízký důchod si postěžuje, prostě nikdy nenudí. Stejně jako loni nám předvedli dabing v přímém přenosu a opět si s tím poradili na jedničku, hodina byla opět zoufale málo, ale dobrého pomálu, můžeme se snad těšit zase za rok. Bylo deset večer, kam teď? Po krátkém občerstvení jsme se přesunuli na Black Books s vidinou dalšího programu. Ačkoli běžělo Garth Marenghi’s Darkplace již na předchozí trpáčích, tak mě do letoška míjelo. Rimmer nám krátce přiblížil seriál, a pak jsme jen koukali. Koukali jako koukali i koukali jako koukali, tahle geniální úchylnost mě i Bila dostala a nakonec jsme viděli všech šest dílů. Kvůli takovýmto věcem, které bych jinak neobjevil, jezdím na Trpaslicon. Po šestém díle bylo již dost pozdě a byl čas spát.
V tělocvičně kdosi neskutečně chrápal a chrápal i ráno, když jsem vstával a dokonce ještě v 11 hodin. V neděli jsem zaskočil ještě na Frye s Lauriem a Hale and Pace, koupil si konečně tričko a polštářek, a pak už najednou bylo poledne a na programu bylo jen ukončení celého festivalu. Organizátoři poděkovali nám návštěvníkům a my je odměnili zaslouženým potleskem.
Na závěr bych rád shrnul celý víkend:
- Co se týče organizace mají organizátoři můj obrovský obdiv. Předpokládám, že si opět užili při přípravě všeho možného, ale z pohledu návštěvníka klapalo všechno na výbornou. Kromě zdržení na začátku (který všichni rádi odpustíme a už jsme na něj zapomněli) běželo všechno skvěle, smekám. Je vidět, že to nedělají poprvé a mají to vše perfektně zajeté, už teď se těším na desátý ročník.
- Tělocvičný saloon opět nabídl převážně trpasličí klasiku, kterou všichni máme rádi, a neomrzí, klasické MS v zírání, soutěž masek, dabéry Trpaslíka a letos i besedu s herci z Divadla v Dlouhé. Tělocvična se opět povedla.
- Kde budu trochu mrmlat, to je sekce Sci-fi a fantasy. Není mi moc jasný, co v týhle sekci dělalo HIMYM, TBBT a Neil Patrick Harris. Ačkoli mi ty seriály nevadí, tak jejich nasazení v týhle sekci postrádá logiku. Ovšem za Dr. Horribla a RHPS dávám pochvalu, přesně takovýhle věci (podobně jako např. loni Lexx) do týhle sekce patřej – kvalitní, málo známý filmy/seriály (ačkoli jsem oboje znalJ). Místo HIMYM nebo TBBT bych byl radši kdyby se objevil např. nový Sherlock, ačkoli to není sci-fi ani fantasy, tak je aspoň britský.
- Sekce Britcom přinesla hlavně osvědčené věci, které už pravidelní návštěvníci většinou znají. Ale nakonec jsem tady objevil perlu v podobě Darkplace.
Na závěr jsem si tedy neodpustil i trochu té kritiky, ale to bylo spíše proto, že jsem nechtěl být jen pozitivní. Devátý ročník Trpasliconu byl precizně připravený, měl skvělý program a opět jsem ho nechtěl opouštět. Ještě jednou díky všem organizátorům, přednášejícím a desperátům, co se na Trpasliconu sešli, za skvělý víkend.
A ještě pár odkazů:
Pro zájemnce moje přednáška ke stažení
České stránky Červeného trpaslíka
John_McClane (známý též jako Přeceda)
Žádné komentáře:
Okomentovat